v košíku zatím nic není objednat

LoveMusic blog

Vítejte v našem Lovemusic blogu. Asi už nás nebavilo mít jenom eshop, možná se nám stýská po našem starém kulturním serveru nascene.cz, nejspíš jsou naše pisatelské touhy silnější než my. Každopádně si tady můžete přečíst poetické a precizně napsané hudební i filmové recenze od Pavla alias beautifulwar, kulturu skrz naskrz brázdí i Eva LM a vůbec se s tím nemaže. Ostatně když sudičky nadělovaly vtip, Eva zkrátka nepřišla. Psaní o našich obchodech, akcích a novém zboží se věnuje Katka, a když se Zbyněk zase naštve na nějakou nespravedlnost nebo hloupost současného světa, snad se dočkáme příspěvku i od něj. Hezké počtení!

 

  • Designové hodiny LoveMusic rozveselí váš byt 18.10.2011

    LoveMusic přichází s novou kolekcí designových nástěnných hodin ve třech barevných  variantách – veselé žluté, dominantní červené a elegantní černé. Všechny hodiny fungují na hodinový strojek Quartz s tichým během – žádný protivný tikot hodin vás tedy rušit nebude.

     

  • Příběhy Bílého králíka: Nr°1 - Kočka 17.10.2011

    Přes cestu mi přeběhla kočka. Chtěl jsem se s ní seznámit...

  • Markéta Konvičková vydává nové album Kafe, bar a nikotin 30.09.2011

     Z téhle Konve nám ještě zaprší

    Prokletí druhých alb – u účastníků dnes tolik módních pěveckých soutěží ,  kdy už vydání prvního alba často znamená jistou smrt jednak pro interpreta, tak bohužel i pro posluchače, je toto prokletí dvojnásobné. Po poslechu druhé desky Markéty Konvičkové mohu s úlevou prohlásit, že žiju…a žiju rád.

    Číst dále

     

     

  • Němý sluha aneb jak odkládat oblečení stylově 26.09.2011

    Asi  to znáte – jedna ponožka laškovně vykukuje zpoza polštářku, košile se válí na zemi, kalhoty jsou rozhozené na posteli a podprsenka se pohupuje na nejbližší židli. Návštěva už čeká za dveřmi a vy rychle kontrolujete, kde jste ještě nezapomněli vkusně odložené punčochy, nedejbože kalhotky. Pravda je taková, že málokomu se chce ihned po svléknutí oblečení pečlivě poskládat a uložit do skříně. Ostatně jednoduchá výmluva, že šaty je dobré nechat aspoň na chvilku vyvanout, je vždycky nasnadě. Jelikož nás v LoveMusic tenhle problém už fakt otravoval, rozhodli jsme se pro konečné řešení a pozvali jsme si pomoc přímo mimozemskou. Ve spolupráci s designérem Ubbim jsme vyvinuli speciální komando UFO němých sluhů, ochotných za každých podmínek ohlídat vaše svršky.

    Číst dál 

     

  • Film Drei Toma Tykwera není pro upejpavé 22.09.2011

    Tom Tykwer natočil zdánlivě obyčejný film o partnerském soužití v Berlíně, nicméně nebyl by to Tom, aby v tom (všimněte si té zvukomalebnosti) nebyl nějaký háček. Takže Simon a Hanna jsou spolu dlouho, velmi dlouho na to, aby se zmohli na kvalitní sex,  moc málo na to, aby jeden z nich umřel na smrt stářím. Nudí se. Chtějí nové podněty. Ale stále se mají příliš rádi na to, aby svou avantýrou ohrozili teplo stabilního vztahu. Nicméně - něčím rychlým na jednu noc nepohrdnou, a protože je, očima režiséra, Berlín malý jako Brno bez aglomerace, tak si oba dva najdou stejného milence v podobě sličného árijského Adama, který má minimum replik a minimum vybavení v bytě. 

    O to víc ale koná - údajně neplodná Hanna během poměru s ním otěhotní a Simon, ač prodělává rakovinu varlat, s ním očividně objevuje nové otvorové možnosti svého těla. A ano, hádáte správně, všichni tři se potkají v jednom bytě (opět ta malost Berlína!) a musí vyřešit nelehkou otázku, jak to s jejich trojpoměrem půjde dál.

    Drei si určitě nepouštějte, když vedle vás bude sedět matka nebo Petr Hájek. A taky se na něj nekoukejte s někým, kdo se nervózně hihňá, když vidí nahé lidské tělo, protože to by se mohl udusit popkornem. Je to film, který je i přes veškerý nadhled veskrze erotický. Kdo ví, možná ho Tom chtěl pojmout vážněji, ale trochu se toho bál. Přece jen - hihňání by tentokrát nebylo na místě už vůbec.

    Eva LM

     

     
     

     

  • TRHNI SI (NOHOU), BRNO – JÍZDA BRNEM NA KOLOBĚŽCE 13.09.2011

    Ve středu 14. září v 16 hodin od „bazénu“ na Moraváku startuje první projížďka Brnem na koloběžkách. Bude to takový malý happening, oslava koloběžky jako dopravního prostředku, možnost seznámit se s jinými majiteli koloběžek, podělit se o zkušenosti. Přesná trasa vyjížďky není dosud známa, přesto není třeba mít obavy, Milouš Hotař, vůdce výpravy, je zkušený a ostřílený jezdec.

    Kdo ještě koloběžku nemá, je zde možnost si koloběžku vypůjčit. V Brně na Údolní 25 funguje obchod a půjčovna koloběžek Nakolobce.cz.

    Tak neváhejte, i Lovemusic už jednu takovou parádní koloběžku Kostka vlastní.

    Rezervace koloběžek a informace:

    tel.: 605 186 200

    e-mail: info@nakolobce.cz

     

     
  • AGUA DE ANNIQUE 12.09.2011

    Měl bych zde psát spíše o věcech, které jsou aktuální a v současnosti se o nich mluví. Tentokrát udělám výjimku, protože o lady, o které chci psát se v našich krajích bude mluvit jen stěží…a pokud ano, tak okrajově. Vážení čtenáři  (doufám, že nějací jste), řeč je o Anneke van Giersbergen. Nebudu předstírat nezaujatost…její hlas miluju od svých patnácti (takže už asi sto let) a i jako člověk mi byla vždy sympatická, jak na internetu, tak při osobních setkáních.

    Takže ve zkratce…Anneke byla dlouho let hlavní postavou hudební skupiny The Gathering, kterou asi znají víceméně jen ti, co mají rádi metal. The Gathering byli vlastně první metalová kapela, která si „dovolila“ postavit za mikrofon ženu, což bylo do té doby výsadou mužů.  A byl to ten nejlepší krok, protože Anneke by jim, co se síly hlasu týče natrhla..tričko (např. totohttp://lovemusic.cz/produkt/933-gorila-cervene-panske-tricko/ )

    Gathering vydali album v roce 1995 Mandylion, které patří k milníkům atmosferického (gotického) metalu. Druhé album Nighttime birds přišlo na řadu o dva roky později. A potom se stalo něco, s čím se někteří zavilí fanoušci dodnes nesmířili – Gathering začali experimentovat. Výsledkem bylo progresivní dvojalbum How to measure a planet z roku 1998 a já nikdy dřívě nic podobného neslyšel. Za další dva roky přišlo klasický hardrockové album If_then_else a  něj pochází asi nejznámější (dle serveru last.fm) skladba Saturnine (s panem Jirotkou nemá nic společného…s Víznerem už vůbec ne).

    V roce 2003 se skupina trhla od nahrávací společnosti Century media a bohužel to nešlo tak hladce, jak si obě strany představovaly…byl to boj. Ale Gathering vyhráli a na svém vlastním labelu Psychonaut records vydávají album Souvenirs, které je od metalu vzdáleno jak „dosaďte si sami něco vtipného“J

    Souvenirs mi ve své době zpříjemňoval můj pobyt v Londýně a navždy budu mít Greenwich a okolí spojené právě s těmito tóny. Na tomto albu se už skupina vydala definitivně ve stopách Radiohead, Massive Attack apod.  Spojení s dřívějšími metalovými ozvěnami s elektronickou hudbou dalo vzniknout novému stylu „trip rock“. Potom už jen vydání alba „Home“ v roce 2006 a o dva roky později Anneke odchází zpívat sama v novém projektu Agua de Annique. Gathering přišli o hlas…náhrada samozřejmě přišla, je „jen“ skvělá.  

    Agua de Annique vydali zatím dvě alba plná pěkných písniček…po experimenech nebo novátorství ani stopy…ale ten hlas…ne ten se nedá zapomenout. A chystá se třetí album…zde je první vlaštovka, tak třeba Vám zpříjemní pozdní léto.

     

  • KŮŽE, KTEROU NOSÍM 10.09.2011

    Zvolím tykání, protože mám pocit, že Pedro chce být se svými diváky kamarád. Vždycky se na Pedrův film dostanu nějakou podivnou souhrou náhod a ani tentokrát jsem ten darovaný volňásek do mulťáku nevyužil na animák ani žádný český masterpiece (jsem zvědav na Polski film, ale to sem netahejme). 

    K novému filmu jsem přistupoval bez jakýchkoliv předsudků, protože díky dvěma posledním snímkům si u mě tento španělský režisér napravil reputaci. Ovšem po shlédnutí Kůže, kterou nosím je můj soukromý názor, že na panu Almodovarovi je nejlepší Penelope….hezky se na ni dívá a každé její gesto je plné inspirativního temperamentu. Letos Pedro vsadil na charisma Antonia Banderase (kdy stihl tak zestárnout?). Hraje mu to ovšem bezchybně. Další hereckou osobností, kterou ve filmu vždy rád vidím a baví mě svou teatrálností, kdy neřeším, jestli je záměrné hraná nebo nezáměrně skutečná je Marisa Paredes, kterou vidíme v 92% Pedrových filmů.

    Dějová linka je zajímavě vykreslená, i když jsem se párkrát ztratil v tom, co je přítomnost nebo minulost, ale o to asi autorovi šlo. Nechci spoilovat žádný děj, protože většina z vás asi film ještě neviděla. Kvality filmu byly již zmíněné herecké výkony, naivní humor a autentická kamera. A pořád zápasím v myšlenkou, že jsem viděl klasickou jihoamerickou telenovelu vtěsnanou do dvou hodin namísto 830 dílů.

    Fanoušci si na filmu najdou vždy pozitiva, filmovi kritici spíše negativa…já nejsem ani jedno a můj názor je kdesi uprostřed..nenudil jsem se, ale tahle kůže mi byla poněkud velká…a s Penelopou by byla zábava větší J

    „beautifulwar“

     

     

  • FASHION MARKET V PARKU 07.09.2011

    V sobotu 17. září se v brněnském parku Lužánky uskuteční první ročník Festivalu v parku – oslavy babího léta plná hudby, divadla a módy.

    Od 13 hodin na terase SVČ Lužánky zahraje raggae kapela Mr. Cocoman & The Solid Vibes, Cymbelín, The Young Pekáč Mojmíra Bártka a Homoguru, zpestřením programu bude divadelní představení Dlouhá cesta do nikam - autorská inscenace herců Jirky Knihy a Milana Holendy.

    LoveMusic pro návštěvníky i nahodilé průchozí připraví Fashion Market v parku – malý trh nezávislé módy a šperků v krásném prostředí Lužáneckého parku. Vaše šatníky a šperkovnice osvěží nabídka vybraných nezávislých návrhářů a šperkařů. Svou účast přislíbili: LoveMusic, youngprimitive, PUNKTURA, Swan art, Retart, Honza Horníček a další. 

    Těšíme se, tak se stavte:

    17. září od 13:00 do 21:00

    Brno, Lužánky

    www.festivalvparku.cz

     banán

  • LOVEMUSIC HODNOTÍ: FESTIVALOVÁ SEZÓNA 2011 07.09.2011

    Tento rok jsme s naším Lovemusic stánkem stihli objet celkem 11 českých open air festivalů. Srovnávali jsme hradecký, brněnský i pražský Majáles, Zámostí v Třebíči, Dotkni se Písku, United Islands of Prague, Mighty Sounds u Tábora, Sázavafest v Benešově, Open Air Festival  u Panenského Týnce, Trutnov Open Air Festival a jako poslední Rock for Church(ill) u Vroutku. Festivalová sezóna už je za námi, teď je čas na hodnocení. 

    Naše top nej a top hnus kategorie jsou vymyšlené naprosto  nevyváženě, hodnocení je čistě subjektivní a zahrnuje pouze festivaly, které jsme navštívili. Bohužel nakonec máme víc negativních než pozitivních kategorií, ale co byste od nás taky čekali.

    LoveMusic doporučuje:

    Zámostí v Třebíči - pokud máte rádi klidnější, menší festival v pěkném prostředí a s příjemnými návštěvníky. My jsme ho navštívili už čtyřikrát a vždycky se zase těšíme. 

    Mighty Sounds – povinně pro všechny milovníky ska, punku a rockabilly. Velmi příjemná atmosféra, hezký, travnatý areál ocení každý majitel koloběžky. Potěší vás módní kreace návštěvníků a dost možná si potom budete chtít pořídit kérku. Rovněž vhodné pro praxi v německém jazyce, Němců je zde požehnaně.

    Trutnov Open Air Festival – český unikát. Vzpomenete si na dětský tábor, Vinnetoua a pravděpodobně se obdobně jako většina návštěvníků celé čtyři dny neprobudíte z lihu. Alternativní program potěší intelektuály, rozhodně nesmíte vynechat čtvrtek, kdy obvykle hraje největší hvězda festivalu. Nejméně komerční festival, na kterém si budete moci užít báječný zalesněný areál s červenou zemí, aniž by na vás všude útočila loga a přepálené ceny.

    A mimo českou soutěž plně doporučujeme slovenský festival Pohoda. Na spokojenost návštěvníka se tam myslí v takovém měřítku, o jakém se žádnému českému festivalu ani nezdá. Čeká vás perfektní program, hromada doplňkových aktivit, skvělá nabídka jídla včetně labužnických sýrů a čerstvého ovoce. Na festivalu se neprodává tvrdý alkohol, místo opilců tady proto potkáte jenom příjemně naladěné lidi.

     

    Nejlepší lineup

    Sázavafest – zajímavě poskládaný program, který se snaží nabídnout něco neohraného. Líbili se nám Hurts, Belleruche nebo Nouvelle Vague. Bohužel nemůžeme do hodnocení zařadit United Islands of Prague, protože jsme nic neviděli.

    Nejkrásnější areál

    Trutnov Open Air Festival – sluneční paprsky dopadají skrz listí na červenou půdu, v dálce si někdo staví týpí a celý areál vypadá jako indiánská osada.

    Nejlepší  atmosféra

    Trutnov Open Air Festival

    Nejhorší jídlo

    Open Air Festival – předražené, mnohdy zkažené a navíc mizerný výběr

    Nejlépe ukrytá voda

    Sázavafest – za padesát metrů za toikama odbočte do skrytého koridoru, který sice nikam nevede, ale jsou tam koryta s vodou. Našel  je 1 z 5 návštěvníků.

    Nejhorší atmosféra

    Open Air Festival – festival na 4 km dlouhé ranveji nepotěší vaše nohy ani ostatní smysly, zvlášť když kolem vás neustále sviští pořadatelé na hustých čtyřkolkách a neváhají troubit, když překážíte. 

      

    Nejprašnější festival

    Sázavafest 

    Nejšpinavější toitoiky

    Mighty Sounds – nutno dodat že chyba nebyla na straně pořadatelů – toiek bylo dost a každý den je čistili. Bohužel návštěvníci byli poněkud na štíru s hygienou. No napadlo by vás používat toiku při velké potřebě jako turecký záchod (a netrefit se)? Na Mighty Sounds si skoro každý záchodek našel takového návštěvníka.  Dlužno podotknout, že Trutnov by asi dopadl ještě hůře, kdyby tam nečistili toiky asi 3x denně (sláva jim).

    Nejkomerčnější festival 

    Open Air Festival  - logo kam se podíváš.

    Nejopilejší návštěvníci

    Trutnov Open Air Festival - těžko říct, kolik procent návštěvníků přijelo kvůli hudbě a atmošce a kolik jenom kvůli čtyřdenímu nerušenému chlastání. Méně je někdy více.